Nastává čas vánoční...
Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy..., zpívá se v jedné písničce a je to svrchovaná pravda. Zase se nám nepodařilo čas chytit, a tak tu brzy budou Vánoce.
Jako tradičně v první prosincový pátek rozsvítíme na Horním náměstí vánoční strom a definitivně tak budeme vtaženi do vánoční atmosféry. Je pravda, že o totéž se snažily supermarkety již od poloviny září, kdy začaly nabízet čokoládové Mikuláše, kolekce, marcipán a další vánoční sladkosti. To se samozřejmě povést nemohlo, protože žádný obchodní trik nedokáže navodit atmosféru, kdy se peče vánoční cukroví, začínají hrát koledy a jiné vánoční písně a odevšad na nás dýchá duch Vánoc. S tím cukrovím to letos bude trošku složitější, protože máslo se nám poněkud vyhouplo přes třicet korun za čtvrtku, a to prý ještě není konec, mouka ze čtyř korun na deset, mléko z deseti na patnáct, když koupíte opravdu dobře...
Ale ne, nezabývejme se teď ekonomikou naší země. Pojďme si společně připomenout, že se blíží Vánoce a Nový rok. Mnozí z nás si k těm loňským něco přáli nebo se k něčemu rozhodli. Ohlédněme se zpátky a zamysleme se společně a současně každý sám za sebe nad tím, jací jsme byli. U dětí je to jednoduché - pokud byly hodné, Ježíšek jim jistě spravedlivě nadělí a pod stromečkem najdou to, co před Vánocemi napsaly nebo nakreslily Ježíškovi za okno. U dospělých je to trochu složitější, protože někteří z nás vůbec neumí kreslit... Ne, pro to jistě ne, ač s tím kreslením je to třeba u mě svatá pravda.
Chtěl jsem říct, že bychom neměli hodnotit dárky penězi. Myslím, že pro člověka je důležitější jak žije, než to, co vlastní. Vždyť dárkem může být i vcítění se do problémů druhého, přání člověku, který si o nás myslel, že jsme na něj již zapomněli a on na nás čeká, nabídka nezištné pomoci potřebnému nebo prostý pozdrav a úsměv při setkání na ulici, které samy o sobě udělají den krásnějším. Takových dárků je skutečně mnoho. Jen si je uvědomit, jen je chtít dát. Mají obrovskou výhodu - nezdražují ani vlivem růstu ceny barelu ropy, ani globalizací, ba ani nepodléhají navýšení sazby DPH a nic s tím tudíž nenadělá ani sebelačnější ministr financí...
Přeji všem spoluobčanům, aby dostávali takových dárků co nejvíce, a to nejen na Vánoce, ale po celý příští rok. A dětem navíc tolik dárků, aby musel Ježíšek ostříhat spodní větve vánočního stromku, aby se pod něj všechny ty dárky vešly.
Hezké Vánoce Vám všem.
Ale ne, nezabývejme se teď ekonomikou naší země. Pojďme si společně připomenout, že se blíží Vánoce a Nový rok. Mnozí z nás si k těm loňským něco přáli nebo se k něčemu rozhodli. Ohlédněme se zpátky a zamysleme se společně a současně každý sám za sebe nad tím, jací jsme byli. U dětí je to jednoduché - pokud byly hodné, Ježíšek jim jistě spravedlivě nadělí a pod stromečkem najdou to, co před Vánocemi napsaly nebo nakreslily Ježíškovi za okno. U dospělých je to trochu složitější, protože někteří z nás vůbec neumí kreslit... Ne, pro to jistě ne, ač s tím kreslením je to třeba u mě svatá pravda.
Chtěl jsem říct, že bychom neměli hodnotit dárky penězi. Myslím, že pro člověka je důležitější jak žije, než to, co vlastní. Vždyť dárkem může být i vcítění se do problémů druhého, přání člověku, který si o nás myslel, že jsme na něj již zapomněli a on na nás čeká, nabídka nezištné pomoci potřebnému nebo prostý pozdrav a úsměv při setkání na ulici, které samy o sobě udělají den krásnějším. Takových dárků je skutečně mnoho. Jen si je uvědomit, jen je chtít dát. Mají obrovskou výhodu - nezdražují ani vlivem růstu ceny barelu ropy, ani globalizací, ba ani nepodléhají navýšení sazby DPH a nic s tím tudíž nenadělá ani sebelačnější ministr financí...
Přeji všem spoluobčanům, aby dostávali takových dárků co nejvíce, a to nejen na Vánoce, ale po celý příští rok. A dětem navíc tolik dárků, aby musel Ježíšek ostříhat spodní větve vánočního stromku, aby se pod něj všechny ty dárky vešly.
Hezké Vánoce Vám všem.
Ing. Jaroslav Končický
starosta